Časté dotazy - Bankovní poplatky zpět

Zde uvedené otázky a odpovědi Vám pomohou snáze se orientovat nejen v problematice neoprávněně účtovaných bankovních poplatků ze strany bank, ale především Vám blíže osvětlí kroky, jež jsou nezbytné pro Vaše rozhodnutí: „domáhat se svých nároků vůči bance“ a připojit se k hromadné iniciativě klientů bank, jež se domáhají vrácení bankovních poplatků neoprávněně účtovaných bankami za správu či vedení úvěrového účtu.

 Časté dotazy na bankovní poplatky
1.  Jakých poplatků se vymáhání týká?
2. Jakých úvěrů se vrácení poplatků za vedení či správu tzv. úvěrového účtu týká?
3. Mohu se domáhat vrácení poplatků za vedení či správu úvěrového účtu i z již splacené hypotéky či úvěru?
4. Týká se vrácení poplatků hypoték?
5. Týká se vrácení poplatků úvěrů ze stavebního spoření?
6. Lze se domáhat vrácení poplatků za tzv. kreditní (úvěrovou) kartu?
7. Lze se domáhat vrácení poplatků, jež jsem zaplatil za vedení či správu běžného účtu?
8. Lze se domáhat vrácení poplatků za vedení či správu podnikatelského úvěru?
9. Lze se domáhat vrácení i jiných poplatků než za vedení či správu úvěrového účtu?
10. Co je to „úvěrový účet“?
11. Koho se vrácení poplatků za vedení tzv. úvěrového účtu týká? Kdo může po bance či nebankovní instituci žádat vrácení poplatků za vedení tzv. úvěrového účtu?
12. Kdo nemůže žádat vrácení poplatků za vedení tzv. úvěrového účtu?
13. Jak vysoký musí být poplatek, abych se domáhal jeho vrácení?
14. Jak to, že je poplatek za vedení tzv. úvěrového účtu NEZÁKONNÝ, když jsem jeho placení (účtování ze strany banky) sám a dobrovolně při uzavření smlouvy o poskytnutí hypotéky/úvěru, PODEPSAL?
15. Za jak dlouhé období zpětně se mohu domáhat vrácení poplatků?
16. Musí se napřed poslat výzva bance/nebankovní instituci? Proč nejít rovnou k soudu?
17. Lze podat „hromadnou žalobu"?
18. Přestane mi banka sama, u již uzavřené smlouvy o úvěru, účtovat poplatek za vedení/správu tzv. úvěrového účtu, pokud jsem s tímto poplatkem při uzavření smlouvy souhlasil?
19. Bude se mi banka/nebankovní instituce „mstít“? Zvýší mi banka úroky v souvislosti s požadavkem na vrácení neoprávněných poplatků?
20. Jaké mám záruky před zneužitím osobních údajů, jež poskytuji advokátovi při uzavření smlouvy o právní pomoci a podpisu plné moci?
21. Jaké náklady vynaložím na to, abych získal zpět své poplatky?
22. Kdo bude hradit soudní poplatek?
23. Proč je zapotřebí se napřed obrátit na Finančního arbitra?
24. Jaké typy sporů řeší Finanční arbitr?
25. Co když mám více úvěrových účtů u téže finanční instituce?
26. Co když mám více úvěrových účtů u různých finančních institucí?
27. Když mám více úvěrových účtů (ať již dle ad 26. nebo v případě dle ad 27.), musím uzavřít více Smluv o právní pomoci?
28. Když mám více úvěrových účtů (ať již dle ad 26. nebo v případě dle ad 27.), musím udělit více Plných mocí?
29. Jsme manželé a máme společnou hypotéku/úvěr. Jak máme vyplnit Smlouvu o právní pomoci? Máme ji podepsat oba?
30. Proč musím uzavřít Smlouvu o právní pomoci?
31. Proč musím udělit Plnou moc? Zmocnit advokáta k zastupování?
32. Musí být můj podpis na Plné moci, popř. na Smlouvě o právní pomoci úředně ověřen?
33. Jak si ověříme správnost údajů, jež vyplním při registraci?
34. Budu informován o přijetí, resp. o doručení mnou podepsané a odeslané Smlouvy o právní pomoci a Plné moci, včetně příslušných listin nutných k vymáhání?
35. Jaké listiny (musím odeslat) odesílám spolu s podepsanou Smlouvou o právní pomoci a Plnou mocí k zajištění vrácení nezákonných poplatků?
36. Co když nemám všechny potřebné doklady?
37. Za jak dlouho (kdy) bude celá věc vyřízená?
38. Vrátí mi banka/nebankovní instituce již zaplacené poplatky za vedení úvěrového účtu, když se jejich vrácení nebudu domáhat (neuzavřu-li Smlouvu o právní pomoci dle „pravo-spotřebitele.cz“)?
39. Co je to „přísudek“?
40. Proč si nemůžu žádat o vrácení sám?
41. Jaká je výše soudních poplatků v případě podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu k soudu?
42. Proč jste přesvědčeni, že budu v soudním sporu úspěšný? Že soud uloží bance nezákonné poplatky vrátit?

1. Jakých poplatků se vymáhání týká?

V současné době pro Vás zajišťujeme vymáhání poplatku za vedení, popř. správu tzv. úvěrového účtu.
 

2. Jakých úvěrů se vrácení poplatků za vedení či správu tzv. úvěrového účtu týká?

    • hypotečního (za poskytnutí hypotéky);
    • spotřebitelského;
    • úvěru ze stavebního spoření.

3. Mohu se domáhat vrácení poplatků za vedení či správu úvěrového účtu i z již splacené hypotéky či úvěru?

Ano. Vrácení těchto poplatků se lze domáhat i po splacení hypotéky či úvěru. 

4. Týká se vrácení poplatků hypoték?

Ano, týká se i hypoték. 

5. Týká se vrácení poplatků úvěrů ze stavebního spoření?

Ano, týká se i úvěrů ze stavebního spoření.  

6. Lze se domáhat vrácení poplatků za tzv. kreditní (úvěrovou) kartu?

V tuto chvíli nikoliv. 

7. Lze se domáhat vrácení poplatků, jež jsem zaplatil za vedení či správu běžného účtu?

Ne, nelze. 

8. Lze se domáhat vrácení poplatků za vedení či správu podnikatelského úvěru?

Ne, nelze. O vrácení poplatků může žádat jen ten, komu byl úvěr či hypotéka poskytnut mimo rámec obchodní (podnikatelské) činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu povolání. 

9. Lze se domáhat vrácení i jiných poplatků než za vedení či správu úvěrového účtu?

V daný moment je tento projekt zaměřen na vrácení poplatků (popř. zastavení jejich účtování do budoucna) účtovaných bankou či nebankovní institucí, za vedení či správu tzv. úvěrového účtu. Tedy účtu, jenž Vám byl tímto poskytovatelem úvěru (hypotéky) speciálně zřízen při jeho poskytnutí, a to jako místo pro Vámi placené splátky úvěru (hypotéky).
V souladu s naší právní analýzou je však zřejmé, že banky účtují neoprávněně i jiné typy poplatků.
Vymáhání těchto dalších neoprávněných poplatků pro své klienty rovněž zajišťujeme. 

10.  Co je to „úvěrový účet“?

Pokud Vám poskytovatel úvěru (banka) při uzavření smlouvy o úvěru (při poskytnutí úvěru) zřídil speciální (samostatný) účet pro tzv. správu Vašeho úvěru, tedy v podstatě pro technickou evidenci poskytovatelem určených splátek na poskytnutý úvěr, hovoříme o tzv. „úvěrovém účtu“. Poskytovatelem úvěru je Vám takový účet zřízen bez ohledu na to, zda u něj máte popř. zřízen svůj „běžný účet“.


11.  Koho se vrácení poplatků za vedení tzv. úvěrového účtu týká? Kdo může po bance či nebankovní instituci žádat vrácení poplatků za vedení tzv. úvěrového účtu?

Zajišťujeme vymáhání poplatků pro fyzické osoby – občany, nepodnikatele.
Domáhat se vrácení může fyzická osoba – občan, nepodnikatel.


12.  Kdo nemůže žádat vrácení poplatků za vedení tzv. úvěrového účtu?

Vrácení poplatků za vedení úvěrového účtu se nemůže domáhat ten, kdo uzavřel smlouvu o poskytnutí úvěru, co by podnikatel – tedy vrácení se nemůže domáhat fyzická osoba – podnikatel a právnická osoba (s. r. o., a. s., družstvo, společenství vlastníků bytů, apod.).


13.  Jak vysoký musí být poplatek, abych se domáhal jeho vrácení?

Jeho výše nehraje roli. Jde o to, že poplatek za vedení úvěrového účtu je nezákonný, resp. je účtován v rozporu s platným právním řádem a poskytovatel úvěru se tak neoprávněně obohacuje na Váš úkor (bez právního důvodu se obohacuje na Váš účet). Jedná se na jeho straně o tzv. neoprávněný majetkový prospěch, tzn. prospěch získaný bez právního důvodu.

Vše, co získal poskytovatel úvěru (banka) na Váš úkor neoprávněně, nezákonně, je povinen (musí) na základě naší iniciativy (výzvy k vrácení) vydat, resp. vrátit by měl vydat, a to včetně úroku z prodlení (z takto neoprávněně získaných finančních prostředků – v podobě nezákonných poplatků) a mimo to – současně Vám zaplatit náklady, které jste vynaložili v souvislosti s vymáháním svého nároku.


14.  Jak to, že je poplatek za vedení tzv. úvěrového účtu NEZÁKONNÝ, když jsem jeho placení (účtování ze strany banky) sám a dobrovolně při uzavření smlouvy o poskytnutí hypotéky/úvěru, PODEPSAL?

To, že nějakou smlouvu podepíšete, byť i dobrovolně a nikoliv v tísni, rozhodně neznamená, že veškerá její ujednání musí být, resp. jsou v souladu se zákonem, s platným právním řádem, popř. s ustálenou soudní praxí (judikaturou soudů). V takovém případě se totiž jedná buď o absolutně neplatný právní úkon anebo o relativně neplatný právní úkon. Navíc záleží též na tom, zda ta příslušná „neplatná“ část smlouvy postihuje svou neplatností smlouvu jako celek či nikoliv. Pokud nikoliv, pak je neplatná pouze tato část smlouvy (tzn. to konkrétní smluvní ujednání postižené neplatností).


15.  Za jak dlouhé období zpětně se mohu domáhat vrácení poplatků?

V zásadě platí, že lze požadovat všechny poplatky za vedení či správu úvěru/hypotéky, které jste zaplatili od podpisu úvěrové smlouvy. V případě úspěšně uplatněné námitky promlčení bankou však soud přizná jen nárok „nepromlčený“, což dle přísl. ustanovení obchodního zákoníku představuje nárok za 4 roky zpětně. Tzn., že poplatky zaplacené před více než čtyřmi roky (počítáno od data podání žaloby k soudu), v případě důvodně uplatněné námitky promlčení, soud nemůže přiznat.

PŘÍKLADY:

    • žaloba podána k soudu dne 20. 4. 2013 - lze požadovat po bance bankovní poplatky zaplacené v období od 20. 4. 2009 do 20. 4. 2013;
    • žaloba podána k soudu dne 10. 5. 2013 - lze požadovat po bance bankovní poplatky zaplacené v období od od 10. 5. 2009 do 10. 5. 2013.

 

16.  Musí se napřed poslat výzva bance/nebankovní instituci? Proč nejít rovnou k soudu?

Ano, musí. Co by osoba oprávněná, tedy věřitel, v příslušné výzvě sdělujete svému dlužníkovi (bance), oč jí žádáte – tedy specifikujete svůj nárok, jeho výši, důvod jeho vzniku, včetně požadavku na náhradu nákladů souvisejících s vymáháním. Je zapotřebí bance sdělit, že poplatky, které Vám, byť v souladu s uzavřenou smlouvou účtovala, a jež jste jí dosud zaplatil, jsou v rozporu se zákonem, platným právním řádem (popř. s judikaturou soudů, včetně judikatury Evropského soudního dvora), a proto jsou nezákonné. Tímto vůči svému dlužníkovi uplatníte nárok z bezdůvodného obohacení, jehož se banka vůči Vám účtováním těchto poplatků dopustila. Až když banka odmítne dobrovolně vydat bezdůvodné obohacení (již zaplacené poplatky), přistupuje se k zahájení soudního řízení (podáním návrhu na vydání platebního rozkazu či žaloby).
Shodně je třeba postupovat i tehdy, když zákon ukládá povinnost nejprve se obrátit o rozhodnutí na Finančního arbitra (tzn.: 1. – výzva bance; 2. – v případě negativního výsledku = zahájení řízení u Finančního arbitra; 3. – v případě negativního výsledku u Finančního arbitra = zahájení řízení u soudu).

17.  Lze podat „hromadnou žalobu“?

Ne, nelze. Český právní řád tzv. „hromadnou žalobu“ neupravuje, nezná.
V daném případě však hovoříme o tzv. „hromadném postupu“, tzn., že vůči jedné bance, resp. jednomu a témuž dlužníkovi se domáhá vydání bezdůvodného obohacení, tedy vrácení nezákonně (v rozporu se zákonem) účtovaných poplatků za vedení či správu úvěrového účtu (hypotéky) velké množství věřitelů (klientů banky) najednou, tzn. ve stejném období.


18.  Přestane mi banka sama, u již uzavřené smlouvy o úvěru, účtovat poplatek za vedení/správu tzv. úvěrového účtu, pokud jsem s tímto poplatkem při uzavření smlouvy souhlasil?

Ne, nepřestane.
Banka, resp. banky, alespoň dle jejich dosud vydaných prohlášení, se snaží ovlivňovat nejen tzv. „hromadný postup“ (viz výše), ale i své dosavadní zisky tím, že u již uzavřených smluv, v nichž mají tento „nezákonný“ poplatek uveden, (tj. poplatek sjednaný v rozporu se zákonem), nebudou dobrovolně tento poplatek rušit – museli by tak učinit změnou každé jednotlivé smlouvy u každého konkrétního klienta.
Ukázkou toho, že je poplatek za vedení či správu úvěrového (hypotečního) účtu nezákonný je fakt, že většina velkých bank poplatek za vedení či správu tzv. úvěrového účtu v současné době již v nově uzavíraných smlouvách nesjednává! Toto se však týká jen NOVĚ uzavřených smluv (tj. od data, kdy v tomto směru banky upravili všeobecné či obchodní podmínky).


19.  Bude se mi banka/nebankovní instituce „mstít“? Zvýší mi banka úroky v souvislosti s požadavkem na vrácení neoprávněných poplatků?

Nikoliv. Jste klientem banky, chováte se v souladu se smlouvou a shodně - jako banka očekává plnění Vašich smluvených či zákonných povinností - Vy očekáváte, že banka nyní splní svou zákonnou povinnost, totiž, vrátit zpět bezdůvodné obohacení, které na Váš úkor banka získala účtováním nezákonných poplatků (jsou sjednány v rozporu se zákonem).
Nebudete-li, popř. již nejste, spokojeni s chováním „své“ banky, je možné v rámci tzv. kodexu mobility přejít k jiné bance (viz – vysvětlení pojmů).


20.  Jaké mám záruky před zneužitím osobních údajů, jež poskytuji advokátovi při uzavření smlouvy o právní pomoci a podpisu plné moci?

Advokát má podle zákona tzv. povinnost mlčenlivosti, tzn., že má zákonnou povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytování právních služeb. Stejnou povinnost mají i jeho zaměstnanci. Povinnosti mlčenlivosti může klient advokáta zprostit.


21.  Jaké náklady vynaložím na to, abych získal zpět své poplatky?

Pouze za soudní poplatek a poštovné za odeslání (doporučeně – poštou) podepsané Plné moci a Smlouvy o právní pomoci, spolu s listinami dokládající Váš nárok (Smlouvou o úvěru či hypotéce, včetně přísl. všeobecných či obchodních podmínek banky/poskytovatele úvěru; výpisem z úvěrového účtu prokazujícím placení příslušných poplatků).


22.  Kdo bude hradit soudní poplatek?

Advokátní kancelář hradí za klienta soudní poplatek, který soud klientovi vyměří do výše 400,- Kč.

(pozn.: Klient podpisem Smlouvy o právní pomoci souhlasí s tím, že bude-li soudem vyměřen soudní poplatek za podání žaloby do výše 400,- Kč, hradí celý tento soudní poplatek za klienta advokátní kancelář.)

 

23.  Proč je zapotřebí se napřed obrátit na Finančního arbitra?

Vzhledem k tomu, že Finanční arbitr je zákonem určený mimosoudní orgán k řešení sporů např. mezi zákazníky (spotřebiteli) a finančními institucemi, a to výlučně na návrh spotřebitele a přitom tyto spory rozhoduje bezplatně, je jen rozumné, tj. v zájmu klienta (spotřebitele), aby se věc napřed řešila mimosoudně tímto finančním arbitrem (je-li v konkrétním typu spotřebitelského úvěru jeho pravomoc a působnost dána). FA bezplatně rozhoduje spory mezi spotřebiteli a finančními institucemi výlučně na návrh spotřebitele.


24.  Jaké typy sporů řeší Finanční arbitr?

Finanční arbitr je příslušný k rozhodování sporů, pokud je jinak k rozhodnutí tohoto sporu dána pravomoc českého soudu, např. mezi poskytovateli platebních služeb a uživateli platebních služeb při poskytování platebních služeb (např. spor zákazníka s bankou o správnost zaúčtované platby) dále též mezi věřiteli nebo zprostředkovateli a spotřebiteli při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (např. spor zákazníka s věřitelem o správnost výše poskytnutého úvěru nebo účtovaných poplatků).
Pokud jde o spory ze spotřebitelských úvěrů, tyto náleží do kompetence FA s účinností od 1. 7. 2011, přičemž rozhoduje spory mezi spotřebiteli a poskytovateli úvěru nebo zprostředkovateli úvěru s tím, že do jeho kompetence nespadají hypotéky a ani spotřebitelské úvěry s celkovou výší nižší než 5.000 Kč nebo vyšší než 1,880.000 Kč, pokud jde o smlouvy uzavřené od 1. 1. 2011 (popř. spotřebitelské úvěry přesahující 800.000 Kč, pokud byla úvěrová smlouva uzavřena do 31. 12. 2010).


25.  Co když mám více úvěrových účtů u téže finanční instituce?

Můžete žádat o vrácení nezákonných poplatků za vedení či správu tzv. úvěrového účtu z každého úvěrového účtu.
Je však zapotřebí podepsat plnou moc k zastupování (k jednání ohledně vrácení příslušných poplatků a zamezení jejich inkasa bankou do budoucna) pro každý jednotlivý případ samostatně (pro každý jednotlivý úvěrový účet samostatné zmocnění).


26.  Co když mám více úvěrových účtů u různých finančních institucí?

Můžete žádat o vrácení nezákonných poplatků za vedení či správu tzv. úvěrového účtu z každého úvěrového účtu, i když je máte u různých bank (finančních institucí).
Je však zapotřebí podepsat plnou moc k zastupování (k jednání ohledně vrácení příslušných poplatků a zamezení jejich inkasa bankou do budoucna) pro každý jednotlivý případ samostatně (pro každý jednotlivý úvěrový účet jedna plná moc - samostatné zmocnění).


27.  Když mám více úvěrových účtů (ať již dle ad 26. nebo v případě dle ad 27.), musím uzavřít více Smluv o právní pomoci?

Nikoliv. Uzavíráte jen jednu Smlouvu o právní pomoci, avšak – pro každý jednotlivý případ udělíte advokátovi samostatné zmocnění – podepíšete samostatnou Plnou moc k zastupování ohledně konkrétního úvěrového účtu.
(pozn.: - formulář Smlouvy o právní pomoci Vás tzv. „navede“ – bude na základě údajů, Vámi zadaných při registraci, již vyplněn)


28.  Když mám více úvěrových účtů (ať již dle ad 26. nebo v případě dle ad 27.), musím udělit více Plných mocí?

Ano, musíte udělit více Plných mocí, tzn., že pro každý jednotlivý případ, tedy pro každý konkrétní úvěrový účet udělíte advokátovi Plnou moc k zatupování, a to ve věci vrácení dosud zaplacených nezákonných poplatků za vedení či správu toho příslušného úvěrového účtu.
(pozn.: - formulář Plné moci Vás tzv. „navede“ – bude na základě údajů, Vámi zadaných při registraci, již vyplněn)


29.  Jsme manželé a máme společnou hypotéku/úvěr. Jak máme vyplnit Smlouvu o právní pomoci? Máme ji podepsat oba?

Stačí, když Smlouvu o právní pomoci (a též Plnou moc/popř. Plné moci) podepíše jen jeden z Vás – tedy jen jeden z manželů.


30.  Proč musím uzavřít Smlouvu o právní pomoci?

Smlouva o právní pomoci vymezuje nejen práva a povinnosti smluvních stran, ale především vymezuje předmět právní služby, kterou Vaším jménem vůči bance vykonává a provádí advokát.


31.  Proč musím udělit Plnou moc? Zmocnit advokáta k zastupování?

S bankou či jinými orgány, ale především u soudu může advokát Vaším jménem vystupovat, jednat za Vás a činit právní úkony (podávat návrhy, žaloby, účastnit se jednání u soudu, apod.) pouze na základě řádně uděleného zmocnění – tj. Plné moci (která pro jednání u soudu musí mít obsahové náležitosti tzv. procesní plné moci, dle občanského soudního řádu).


32.  Musí být můj podpis na Plné moci, popř. na Smlouvě o právní pomoci úředně ověřen?

Ne, nemusí. Ani na Plné moci, ani na Smlouvě o právní pomoci není dle platného právního řádu České republiky povinnost mít úředně ověřený podpis.
Dle našeho právního rozboru je ujednání ve Smlouvě o úvěru, popř. obdobné ustanovení ve všeobecných podmínkách banky, ukládající klientovi banky povinnost mít podpis na plné moci  jíž zmocňuje jinou osobu k jednání s bankou namísto klienta, úředně ověřen, v rozporu s právním řádem české republiky, představuje tzv. zneužívající klauzuli ve spotřebitelské smlouvě, a takové ujednání je proto neplatné. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR není totiž „Výzva k vydání bezdůvodného obohacení“ právním úkonem, pro jehož platnost by zákon předepisoval, co by jeho podstatou náležitost, písemnou formu. Není-li pro tento úkon předepsána písemná forma, nelze vyžadovat, aby podpis osoby zmocňující (tj. klient banky) jinou osobu k podání takového úkony (tj. Výzvy), byl úředně ověřen.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Odo 894/2006 ze dne 23. 5. 2007.

 

33.  Jak si ověříme správnost údajů, jež vyplním při registraci?

Správnost údajů bude ověřena z obsahu listin, jež žadatel o vrácení nezákonných bankovních poplatků doručuje, spolu s podepsanou Plnou mocí a Smlouvou o právní pomoci, na adresu advokátky.
(pozn.: adresa advokátky pro doručování je jednak na webu „pravo-spotrebitele.cz“ a rovněž je vyplněna ve formuláři Plné moci a Smlouvy o právní pomoci)


34.  Budu informován o přijetí, resp. o doručení mnou podepsané a odeslané Smlouvy o právní pomoci a Plné moci, včetně příslušných listin nutných k vymáhání?

Ano, budete. A to prostřednictvím svého „klientského účtu“ ………………..


35.  Jaké listiny (musím odeslat) odesílám spolu s podepsanou Smlouvou o právní pomoci a Plnou mocí k zajištění vrácení nezákonných poplatků?

    • Smlouvu o úvěru/hypotéce (fotokopie; popř. naskenujete na webu „pravo-spotrebitele.cz“ do svého klientského účtu) – je-li jich více, pak je třeba doručit všechny;
    • Všeobecné obchodní podmínky (fotokopie; popř. naskenujete na webu „pravo-spotrebitele.cz“ do svého klientského účtu) – platné v době uzavření Smlouvy o úvěru/hypotéce;
    • Dodatky či změny Smlouvy o úvěru/hypotéky (fotokopie; popř. naskenujete na webu „pravo-spotrebitele.cz“ do svého klientského účtu) – došlo-li v průběhu trvání příslušné Smlouvy o úvěru/hypotéky k písemným změnám či doplňkům, pak je třeba doručit i tyto změny či doplňky smlouvy;
    • Výpis z úvěrového účtu, popř. ze všech úvěrových účtů, u nichž se domáháte vrácení nezákonných poplatků (fotokopie; popř. naskenujete na webu „pravo-spotrebitele.cz“ do svého klientského účtu) – poslední aktuální výpis, jenž dokládá nejen výši, ale i termín placení poplatků za vedení či správu úvěrového účtu.
       

36.  Co když nemám všechny potřebné doklady?

Obstaráte si je od příslušné finanční instituce (banky), po níž se dožadujete vrácení nezákonných poplatků. Banka je povinna Vám příslušné listiny (viz – dle ad 36.) na požádání vydat.
Bez dodání požadovaných listinných dokumentů, nelze ve věci vymáhání nezákonných poplatků vůči Vaší bance pokračovat.


37.  Za jak dlouho (kdy) bude celá věc vyřízená?

V případě, že banka či jiná finanční instituce bude reagovat na Vaši výzvu k vrácení nezákonných poplatků negativně (odmítne je dobrovolně vrátit), pak je jediným možným řešením buď podání návrhu k Finančnímu arbitrovi, popř. k soudu, aby bylo bance uloženo Vám nezákonně účtované poplatky vrátit.
Délku řízení u soudu lze ovlivnit jen zprostředkovaně – např. důsledným dodržováním jak pokynů soudu, tak přísl. ustanovení civilního procesního předpisu/zákona (občanského soudního řádu).


38.  Vrátí mi banka/nebankovní instituce již zaplacené poplatky za vedení úvěrového účtu, když se jejich vrácení nebudu domáhat (neuzavřu-li Smlouvu o právní pomoci dle „pravo-spotřebitele.cz“)?

Nikoliv.
Banka či jiná finanční instituce, s níž máte uzavřenu Smlouvu o úvěru či hypoteční úvěr, Vám sama, tzn. dobrovolně, žádný z Vámi dosud zaplacených poplatků nevrátí, a to ani v případě, jsou-li nezákonné.
Banka je totiž nevrátí sama ani tehdy, pokud by na základě již vydaného – pravomocného a vykonatelného soudního rozhodnutí – byla bance soudem uložena povinnost nezákonné poplatky za vedení či správu úvěrového účtu vrátit (např. jinému klientovi).
Pokud chcete nezákonné poplatky, které jste dosud bance zaplatil/li vrátit, musíte se jejich vrácení aktivně domáhat, a to cestou soudního řízení.
Totéž platí i pro zastavení (zamezení) placení těchto poplatků do budoucna. Banky od účtování těchto nezákonných poplatků sice již téměř všechny upustily, avšak týká se to pouze NOVĚ uzavíraných úvěrových/hypotečních smluv. Stávající, tzn. dříve (v minulosti) uzavřené úvěrové smlouvy banky sami iniciativně nezmění (muselo by se totiž jednat o písemně uzavřenou ZMĚNU stávající úvěrové Smlouvy).


39.  Co je to „přísudek“?

Náhrada nákladů za právní zastoupení účastníka řízení advokátem, jejíž náhradu uloží soud zaplatit protistraně.


40.  Proč si nemůžu žádat o vrácení sám?

Můžete. V případě neoprávněně účtovaných bankovních poplatků však jde o právní výklad nezákonnosti smluvních ujednání, jež do hypoteční - úvěrové smlouvy „vklínil“ silnější partner smluvního vztahu (banka), který ze zcela pochopitelných důvodů, totiž dosažení maximálních zisků, na svém výkladu o právoplatnosti těchto nepřiměřených podmínek trvá a dosud takto neoprávněně získané bankovní poplatky odmítá vrátit (byť u nově uzavíraných hypoték či úvěrů již tyto nezákonné poplatky vůbec neúčtuje - v nových smlouvách tyto zneužívající klauzule a nepřiměřené podmínky již nenaleznete!). Domoci se vrácení poplatků, jež jste bance zaplatil bez právního důvodu je proto vhodnější s pomocí odborníka, a proto je pro Vás i výhodnější, aby Vaším jménem vůči bance jednal advokát, jemuž pro zastupování udělíte plnou moc - znamená to nejen úsporu času, ale i to, že veškerá jednání s bankou, a to jak ve fázi mimosoudního, tak, a to především, ve fázi soudního řízení, přenesete na advokátní kancelář.

 

41.   Jaká je výše soudních poplatků v případě podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu k soudu?

Je-li podán návrh k soudu na vydání tzv. elektronického platebního rozkazu, je soudní poplatek ve výši 400,- Kč, pokud je hodnota žalobou uplatněného peněžitého nároku do částky 10.000,- Kč (včetně) a ve výši 800,- Kč, pokud je hodnota žalobou uplatněného peněžitého nároku od 10.000,- Kč do 20.000,- Kč (včetně) – oba základy pro stanovení výše soudního poplatku se počítají bez příslušenství pohledávky.
Na základě včas podaného odporu proti soudem vydanému platebnímu rozkazu pokračuje soud v řízení, a proto v souladu se zákonem o soudních poplatcích doměří soudní poplatek, a to do výše minimálně 1.000,- Kč (v doměřené výši je nutné jej doplatit).
V případě úspěchu ve věci, tj. výhry, uloží soud bance rovněž povinnost zaplatit vedle tzv. přísudku (náhrady nákladů za právní zastoupení žalobce), též povinnost nahradit žalobci soudní poplatek zaplacený na výzvu soudu za podání žaloby.

 

42.  Proč jste přesvědčeni, že budu v soudním sporu úspěšný? Že soud uloží bance nezákonné poplatky vrátit?

Podle ustanovení § 55 odst. 1 občanského zákoníku se žádné ujednání smlouvy o úvěru nesmí „odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení“. Směrnice Rady č. 93/13/EHS, ze dne 5. dubna 1993, o nekalých podmínkách ve spotřebitelských smlouvách ve svém čl. 3, odst. 1 definuje nepřiměřené podmínky ve spotřebitelských smlouvách tak, že „Smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele.“ I toto ustanovení citované Směrnice bylo do českého právního řádu tzv. implementováno (převedeno), když občanský zákoník ve svém § 56 odst. 1 stanoví, že: „Spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.“ Podle ust. § 55 odst. 2 občanského zákoníku jsou přitom taková ujednání neplatná. Tedy neplatná tzv. „ze zákona“. Taková ujednání jsou tedy neplatná i v případě, kdy si je účastníci spotřebitelského vztahu ve spotřebitelské smlouvě sjednají (dohodnou). Ani dohodou stran nelze uvést v platnost něco, co přímo zákon definuje jako neplatné. I v posledně citovaném ustanovení občanského zákoníku bylo implementováno právo Evropské unie, a to čl. 6 odst. 3 Směrnice Rady č. 93/13/EHS, podle něhož nejsou nepřiměřené podmínky pro spotřebitele závazné.

Sjednání poplatku za službu, jež není klientovi poskytována a jež je vykonávána pouze v zájmu banky, je nepřiměřenou podmínkou ve spotřebitelské smlouvě, která nemůže požívat právní ochrany, jak bylo řečeno shora, přičemž posledně cit. článek Směrnice Rady č. 93/13/EHS je kogentním ustanovením a podle rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-618/10 Banco Español de Crédito SA proti Joaquín Calderón Camino, ze dne 14. června 2012 „směřuje

k nahrazení formální rovnováhy, kterou smlouva nastoluje mezi právy a povinnostmi smluvních stran, rovnováhou skutečnou, která může nastolit rovnost mezi těmito smluvními stranami.

Podle shora cit. Směrnice tedy posuzuje ujednání ve spotřebitelských smlouvách jako neplatná nejen Evropský Soudní dvůr – např. Usnesení Evropského soudního dvora, ze dne 16. listopadu 2010, ve věci C 76/10 Pohotovost s. r. o. proti Ivetě Korčkovské, ale též soudy členských států Evropské unie – např. nejvyšší obecný soud Spolkové republiky Německo, tj. Spolkový soudní dvůr „Bundesgerichtshof“ (v rozsudku AZ XI ZR 388/10, ze dne 7. června 2011 – rozhodl, že „smluvní podmínky ve všeobecných obchodních podmínkách banky, které požadují od spotřebitele úhradu poplatku za vedení úvěrového účtu podléhají soudní kontrole a jsou podmínkami nepřijatelnými. Vedení úvěrového účtu nepředstavuje samostatnou úplatnou službu banky klientovi, právě naopak, slouží výhradně zájmům banky.“; též X ZR 17/01, ze dne 16. dubna 2002), německý Vrchní zemský soud v Karlsruhe „Oberlandesgerich Karlsruhe“ (v rozhodnutí AZ 17 U 192/2010, ze dne 3. května 2010 – který v bodě 34. rozsudku potvrdil rozhodovací linii Spolkového soudního dvora, totiž, že „pro spotřebitele je vždy nepřijatelné zpoplatňování jakýchkoliv úkonů a služeb dodavatele, jimiž spotřebiteli neposkytuje skutečné protiplnění, ale naopak tyto jsou poskytovány (prováděny) ve vlastním zájmu dodavatele.“), Zemský soud Berlín „Landgericht Berlin“ (v rozhodnutí 15 O 268/10, ze dne 8. února 2011) dále též Nejvyšší soud Slovenské republiky (v rozhodnutí 6 Cdo 1/2012, ze dne 21. března 2012), Ústavní soud Slovenské republiky (v rozhodnutí IV. ÚS 55/2011-19, ze dne 24. února 2011; též IV. ÚS 60/2011-13, ze dne 3. března 2011), Krajský soud v Prešově (v rozhodnutí 3Co 3/2011, ze dne 28. září 2011), Krajský soud v Trnavě (v rozhodnutí 10Coe/313/2010, ze dne 9. srpna 2011), včetně soudů České republiky – viz Nejvyšší soud ČR (rozsudek 31 Odo 495/2006, ze dne 15. října 2008), Ústavní soud ČR (v rozhodnutí II. ÚS 2164/10, ze dne 1. listopadu 2011; též I. ÚS 1930/11, ze dne 10. ledna 2012).

Dne 18. dubna 2013 rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 ve věci mezi klientem banky, co by žalobcem a Hypoteční bankou, a. s., co by žalovanou, ve věci o vrácení úvěrových poplatků tak, že uložil straně žalované, tj. bance, zaplatit (vrátit) klientovi, tj. žalobci celkem 4.200,- Kč, které klient bance zaplatil za 4 roky zpětně na poplatku za správu úvěru v měsíční výši 150,- Kč. Současně soud uložil bance povinnost zaplatit klientovi též veškeré účelně vynaložené náklady soudního řízení, tj. žalobcem zaplacený soudní poplatek za podání žaloby a též náklady za jeho právní zastoupení (advokáta). Tento rozsudek je pravomocný. Proti tomuto rozsudku není totiž odvolání přípustné, neboť se dle občanského soudního řádu jedná o tzv. bagatelní spor (ten je vymezen částkou do 10.000,- Kč včetně).

V srpnu 2012 rozhodl Okresní soud v Mostě, ve věci mezi Raiffeisenbank, a. s., co by žalobkyní a klientkou banky, co by žalovanou tak, že poplatek za správu úvěrového účtu, který banka vůči své klientce touto žalobou (vedle základní pohledávky, tj. pohledávky z titulu dlužného úvěru) rovněž požadovala, je nezákonný a v této části žalobu zamítla. Soud své zamítavé rozhodnutí (tj. nepřiznání bance nároku na zaplacení poplatku za správu úvěrového účtu) odůvodnil judikaturou evropských soudů (odkázal na shora cit. rozsudek německého Spolkového soudního dvora), přičemž zároveň uvedl: „ Protože kontrola obsahu spotřebitelských smluv souvisí s evropskou směrnicí, která byla implementována také v ČR (směrnice č. 91/13/EHS), je zřejmé, že podobná ustanovení ve smlouvách o úvěru podle českého práva jsou rovněž neplatná.“ 

 

Pokud jste nenalezli odpověď na Váš dotaz, neváhejte se nás zeptat na cokoliv z oblasti bankovních poplatků a jejich získání zpět. Rádi Vám odpovíme.

Napište Váš dotaz k vrácení bankovních poplatků:

Položky označené * jsou povinné.

Kalkulačka poplatků

Nárok na vrácení bankovních poplatků starší 48 měsíců může protistrana (banka) v soudním řízení napadnout námitkou promlčení a nelze ho pak žalobci (klientovi banky) soudem přiznat. Odpadá tak zde důvod pro výpočet nároku staršího 48 měsíců. Podrobné informace naleznete v sekci časté dotazy.

  • Z toho získáte zpět:
  • Nebudete již muset platit:
  • Celková výše úspory:

Podmínky spolupráce

Přečíst

 

Časté dotazy

Přečíst

Bankovní poplatky zpět od České SpořitelnyBankovní poplatky zpět od ČSOBBankovní poplatky zpět od Hypoteční bankyBankovní poplatky zpět od Raiffeisen BANK

Bankovní poplatky zpět od Axa Bank Bankovní poplatky zpět od Air Bank Bankovní poplatky zpět od Bank Gutmann Aktiengesellschaft  Bankovní poplatky zpět od BNP Paribas Fortis Bankovní poplatky zpět od BRE Bank
Bankovní poplatky zpět od České exportní banky Bankovní poplatky zpět od Českomoravské stavební spořitelny Bankovní poplatky zpět od Citibank Bankovní poplatky zpět od Českomoravská záruční a rozvojové banky Bankovní poplatky zpět od COMMERZBANK Aktiengesellschaft
Bankovní poplatky zpět od Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag Bankovní poplatky zpět od Equa bank Bankovní poplatky zpět od Evropsko-ruské banky Bankovní poplatky zpět od Fio banky Bankovní poplatky zpět od GE Money Bank
Bankovní poplatky zpět od HSBC Banky Bankovní poplatky zpět od ING Banky Bankovní poplatky zpět od KB Bankovní poplatky zpět od LBBW Bank Bankovní poplatky zpět od MEINL BANK Aktiengesellschaft
Bankovní poplatky zpět od Modré pyramidy Bankovní poplatky zpět od Oberbank Bankovní poplatky zpět od Poštové banky Bankovní poplatky zpět od PPF banky Bankovní poplatky zpět od PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich
Bankovní poplatky zpět od Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod Bankovní poplatky zpět od Raiffeisen stavební spořitelny Bankovní poplatky zpět od The Royal Bank of Scotland Bankovní poplatky zpět od Saxo Bank Bankovní poplatky zpět od Sberbank CZ
Bankovní poplatky zpět od Stavební spořitelna České spořitelny Bankovní poplatky zpět od UniCredit Bank Bankovní poplatky zpět od Volksbank CZ Bankovní poplatky zpět od VÚB banky Bankovní poplatky zpět od Waldviertler Sparkasse Bank
Bankovní poplatky zpět od Wüstenrot Bankovní poplatky zpět od ZUNO BANK AG Bankovní poplatky zpět od Bank of Tokyo  Bankovní poplatky zpět od ERA Poštovní spořitelny   

 

Více bank